Bořík a staré odrůdy

Další nezapomenutelný den s Bořivojem Pavlatou. Padaly vědecky přesné definice i poeticky rozevláté metafory. Jedla se jablka a pily hrušky. Bořek nad nástrahami starých sadů členů a hostů Ekozahrady s převahou vítězil, hravě na první dobrou určil většinu plodů, některé špeky dohledával v literatuře a rezignoval jen nad několika malými jablíčky viditelnými spíše pod lupou.

Poprvé se akce Ekozahrady konala se zahraniční účastí. Wwooferka a spolupracovnice organizace Area Viva (www.areaviva.cz) Mélanie z Francie ochutnala všechna jablka a nechala si překládat jejich poetické názvy. Třeba řehtáč soudkovitý ze spřáteleného sadu v Mělnickém Vtelnu, nejdříve účastníci Bořkovi nevěřili, že si to nevymyslel. Bořík se rozvášnil a dodával další barvitá jména odrůd, jako například plnič košů či, věřte nebo ne, platič úroků. Jde o skutečné staré regionální odrůdy a podle mínění zúčastněných by měly inspirovat šlechtitele moderních odrůd k dalším produktivním počinům. Takový včasný platič zápisného do kroužku taekwonda by byla odrůda, která v mé zahradě dosud bolestivě chybí. 

Panenské české, snadno opadává a voní domovem.




Mélanie drží nepříliš chutné croncelské, jablko francouzské provenience, za něž se nám nad ránem po ochutnání holovouského malináče jménem celého národa omluvila.






















Mélanie nebyla jediným cizincem mezi povětšinou českými produkty.

Děkuji všem účastníkům, plánovaným i těm, kdo k nám toho večera zabloudili náhodou, a těším se na další setkávání.